Cenu má pouze cesta. Pouze ona trvá, kdežto cíl je iluze poutníka.
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Naše osada se vydala z Mariny Napalubu na Slapech přes přehrady VD Slapy, VD Kamýk, VD Orlík a zpět. Dlouhou a pestrou historii má úprava střední Vltavy. Dílčí pokusy a návrhy na splavnění nejvodnější české řeky se datují již od středověku. Myšlenkou propojení Vltavy s Dunajem a pozvednutí tím Prahy na středisko evropského obchodu se zabýval již Karel IV. Veškeré úsilí o hospodářské využití Vltavy v té době bylo zaměřeno na voroplavbu a plavbu. Po řece se dopravovala zejména sůl, kámen a dřevo. O Vltavské přehrady se vedly letité opravdové boje. Výsledkem uvedených sporů byla skutečnost, že se stavbou druhé velké přehrady, u Štěchovic, bylo započato až v roce 1938, tedy těsně před druhou světovou válkou. Byla to jedna z mála staveb, kterou němečtí okupanti nezastavili, neboť očekávali od urychleného dokončení této stavby hospodářské posílení zázemí. Stavba však byla zcela dokončena až v roce 1945. Na konci války nastává také nová éra ve vývoji úprav střední Vltavy. Z diskusí tehdy vyplynulo dnešní řešení největších vodních staveb na Vltavě, jako jsou přehrady Slapy a Orlík na střední Vltavě a Lipno na horní Vltavě. Novým požadavkům nemohl vyhovovat dříve navržený slapský stupeň vysoký 37,4 m, s akumulačním objemem jen 60 mil. m3. Na základě obsáhlých diskusí bylo rozhodnuto vybudovat vodní dílo Slapy ve Svatojánských proudech. Úzké údolí ve kterém je přehrada situována si vynutilo netradiční umístění elektrárny přímo pod přelivy. Již při rozhodování o Slapské přehradě došlo k přelomu v otázce plavby. Na stupních ve Vraném i ve Štěchovicích jsou vybudovány plavební komory pro přepravu lodí 1000 – 1200 t. Původním záměrem v těchto případech bylo uvažované propojení Vltavy s Dunajem. Propojení obou řek se ukázalo velmi problematické a finanční nároky na stavbu zdvihadla pro lodě s větším výtlakem neúměrné. V případě Slap bylo už tedy projektováno pouze zařízení pro lodě o výtlaku 300 t. Stavba Slapské hráze byla dokončena v roce 1955. Nejvýhodnějším dalším stupněm kaskády by byla vysoká přehrada na konci vzdutí slapské nádrže. Geologické a morfologické poměry tomuto záměru však nevyhovovaly. Vhodné místo pro vysokou přehradu se našlo až o 11 km výše. Proto byly vybudovány stupně dva – vodní dílo Kamýk a nejvyšší stupeň Vltavské kaskády (spád 70,5m) – Orlík. Délka jeho vzdutí ,70 km, sahá až k Týnu nad Vltavou. S přípravnými pracemi bylo započato na podzim roku 1954 a do plného provozu bylo vodní dílo uvedeno v roce 1962. Stavbou Orlické a Kamýcké přehrady byla výstavba vodních děl ve středním povltaví završena.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červnu
  • 69 zobrazení
  • 0
  • 00
více  Zavřít popis alba 
  • 25.5.2019
  • 32 zobrazení
  • 0
  • 00
Novohradské hory
Téměř nedotčený kraj rozlehlých lesů, sluncem prozářených luk, šumějících potoků a hladin rybníků zrcadlících kouzelné západy slunce. Svérázné a málo známé hory na jihu Čech protkané spletí cest a cestiček, které spojují malebné vesnice, nebo vedou jen tak od nikud nikam.
Celkem 162 kilometrů čtverečních zaujímají v Česku Novohradské hory rozprostírající se kolem Nových Hradů, Benešova nad Černou, Dolního Dvořiště a Malont až ke státní hranici s Rakouskem, kde se táhnou téměř k údolí Dunaje.

Z celkem zhruba osmnácti novohradskohorských vrcholů přesahujících tisíc metrů se na našem území nachází tři. Největším z nich je Kamenec (1.072 m), následuje Myslivna (1.040 m) a Vysoká (1.034 m).

Jedinečnost Novohradských hor spočívá především ve vzácně zachovalé přírodě ušetřené zásahů člověka díky své poloze v bývalém pohraničním pásmu. V roce 2000 zde byl vyhlášen Přírodní park Novohradské hory.

Objevte kus jejich kouzla, rozmanitost a ryzost přírody i poutavost historie. Téměř na každém kroku narazíte na nějakou zajímavost. Není samozřejmě možné popsat všechny přírodní divy ani historické památky zaváté časem, dokonce ani významné osobnosti, které zde žily. Přinášíme vám jen zlomek toho nejpodstatnějšího. Vydejte se tedy do Novohradských hor a objevujte sami.

Přírodní park Novohradské hory je rozsáhlá oblast s významnou přírodní a estetickou hodnotou, s harmonicky utvářenou horskou a podhorskou krajinou. Oblast, která je významná vysokým stupněm zachovalosti přírodního prostředí, na jehož formování se podílí přírodě blízké lesní a luční ekosystémy, rašelinište, rybníky a pramenište, a dále dochované historické hodnoty území. To co je na Novohradských horách mimořádné, je především vzácně zachovalá příroda ušetřená zásahů člověka díky své poloze v bývalém pohraničním pásmu.

V Novohradských horách nalezneme mnohá rašeliniště vrchovištní a přechodného typu, o průměrné mocnosti 0,5 - 2,5 m, většinou na malých plochách a ve výškách 600 - 1.100 m n.m. Převládají drobná rašeliniště v údolích horních toků řek. Největší je Stodůlecké, jehož rozloha je 30 ha (přírodní památka, původní porosty kleče a rašelinný bor). U Černého Údolí bylo rašeliniště o ploše 20 ha odvodněno a zalesněno. Ostatní jsou již podstatně menší a jejich celková plocha je přibližně 170 ha.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v květnu
  • 48 zobrazení
  • 0
  • 00
Prvomájový vandr do Pekla (Mrak, Břeťa, Oťas)
Vandr jsme zahájili 30.4. na opraveném náměstí v centru Nasavrk, kde jsme zašli na polévku a na „jedno“ v restauraci Pod Lípou. Konečně pořádná hospoda která otevírá už v 9:00 hod.. Řádně občerstveni jsme vyrazili směrem na České Lhotice. Za městečkem jsme se nechali zmást a místo přes České Lhotice jsme zvolili trasu směrem na Hradiště.
Původní plán dojít k hrázi Křižanovické nádrže na řece Chrudimce byl ale dodržen. Naše vlastní putování údolím Chrudimky začalo tedy u hráze Křižanovické přehrady, postavené v letech 1948 – 53. Hned pod přehradní hrází jsme se ponořili do Krkanky. Je to jedno z nejhezčích úseků Chrudimky, kde se řeka zařezává hluboko do tvrdých skal a vytváří impozantní údolí. Říční koryto je plné balvanů a peřejí, strmé svahy zdobí rozervaná skaliska, suťová pole a přirozené, těžbou dřeva nenarušené lesní porosty.
Při procházení jedné z nejstarších trampských osad v ČR, založená v roce 1921 s názvem T. O. Peklo, jsme uvařili kávu u jedné staré trampské boudy nad řekou. Panáčka jako lék samozřejmost neuvádím.
Další posezení u šerifa osady a kamaráda Pilouse, který řeže překrásné totemy, se také uskutečnilo. Bohužel bez Pilouse, který na chajdě ještě nebyl. Přes rozcestí Peklo jsme pokračovali stále po zelené k rozcestí Pekelský mlýn, kde nás značka navedla na druhý břeh.
U rozcestí Strádovské peklo jsme dali dalšího panáčka a u vybudovaného odpočívadla nás vyfotila sympatické běžkyně. Až na tu sportovně založenou dámu bylo údolí liduprázdné. Po zelené jsme došli až pod zříceninu hradu Strádov a vystoupali ke skromným zbytkům hradu. S jeho jménem se poprvé setkáváme v predikátu Jaroše Lacemboka ze Srádova k roku 1374. Jako pustý se připomíná již v roce 1457, k roku 1459 je pak uváděn jako zbořený. Na ploše předhradí jsou patrny pozůstatky několika staveb. Romantické místo nás oslovilo, a tak jsme se okamžitě rozhodli že zde přenocujeme. Bylo po dešti, a proto jsme mohli s klidným svědomím rozdělat malý oheň a připravit večeři. Při svařeném vínu a kalíšku slivky jsme zavzpomínali na některé naše hrdinské výpravy a před půlnocí jsme usnuli jako mimina. Po vydatné snídani v klidu pokračovalo naše putování po proudu řeky. Vysoký plot elektrárenských objektů Práčovské přehrady, ani skály sahající až do jezera nás dál nepustily. Jediná cesta vede z mostu po nenápadném železném žebříku na levý břeh a odtud vzhůru terénem k práčovskému kostelu, nebo kolem plotu. Za přehradou jsme narazili na modrou turistickou značku, po které se dojde podél řeky do Slatiňan nebo až do Chrudimi. Významná zastávka se ještě konala v nově vybudované hospůdce u skal ve Škrovádě, kde jsme dali nějaké to pivko a Mrak koupil tři zelené. Je to malebné místo sevřené v údolí řeky Chrudimky u pískovcových skal. Pak už rychle na vlak do Slatiňan. Celkem jsme ušli cca 20 km.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.5.2019
  • 51 zobrazení
  • 0
  • 00
Trasa začíná v Třemošnici na náměstí. Žlutá značka vede rychle z města ven do lesa k řece Doubravě k rozcestí Pod Luhy. Zde začíná zelená značka po proudu Doubravy ke Zlatému potoku a do Mladotic. Přechází silnici a dále sleduje tok kamenité řeky. Pouze v jednom bodě se od řeky odklání na skalnatý hřbet s výhledem na hrad Lichnici a Třemošnici. Atrakcí na další trase je vodní tunel od něhož vystupuje zelená značka ke kostelu Svatý Kříž s dalekým výhledem. Od něho sestupuje značka po silnici do Ronova nad Doubravou. Z něho pokračuje trasa po značce červené za město k Sádeckému mostu a podél Doubravy pak vede pohodlná pěšina až na okraj Žlebů k zámecké oboře. Odtud je to jen kousek ke vchodu do zámku a na náměstí ve Žlebech.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v dubnu
  • 54 zobrazení
  • 0
  • 00
1. den/PÁ: Odjezd z ČR odpoledne – Wien/Linz – Graz –
2. den/SO: – Maribor – Zagreb, příjezd do Makarské. Nalodění, seznámení s lodí, posádkou a pravidly plavby. Odpoledne odplutí do přístavu Jelsa nebo Vrboska (ostrov Hvar).
3. den/NE: Jelsa/Vrboska – Sućuraj, loď pluje podél ostrova. kolo přes východní Hvar.
4. den/PO: Ráno odplutí do Račišć (ostrov Korčula). Račišće – Brna. Loď pluje okolo ostrova. kolo přes ostrov.
5. den/ÚT: Ráno odplutí do Zaklopatice nebo Ubli (ostrov Lastovo). Loď zůstává na místě. kolo okruh.
6. den/ST: Proplutí souostrovím Lastovnjaci a Vrhovnjaci – Trstenik (poloostrov Pelješac).
kolo odpočinkový den s event. kratší vyjížďkou.
7. den/ČT: Trstenik – Trpanj, loď pluje okolo západní části Pelješce.
kolo přes Pelješac.
8. den/PÁ: Ráno odplutí do Zaostrogu. Zaostrog – Podgora – Makarská. kolo úbočím nebo pobřežím, event. s možností vrcholové prémie v pohoří Biokovo.
9. den/SO: Po snídani vylodění. Volno k procházce, (event. kolo projížďce), koupání a prohlídce. Odpoledne/večer odjezd.
10. den/NE: Návrat do ČR
více  Zavřít popis alba 
  • září 2018 až březen 2019
  • 113 zobrazení
  • 0
  • 00
Vážení přátelé a spolužáci, Bohužel služba Spolužáci.cz, kde jsme měli uloženy veškeré fotografie, po 14 letech skončila. Vaz jim zlomila mimo jiné nová nesmyslná směrnice o ochraně osobních údajů. Pokusíme se dát dohromady fotografie z našich srazů a proto zasílejte fotografie výše uvedené třídy ze svých archivů na adresu otavolejnik@seznam.cz. Fotografie budu následně na stránky vkládat.
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2004 až březen 2019
  • 33 zobrazení
  • 0
  • 00
Lovětínská rokle - (foceno dne 25.2.2019). Na Lovětínském potoce, sevřeném mezi hřbetem Krkaňky a vrcholem Světlice se zříceninou hradu Lichnice, začíná pod Lovětínským rybníkem krásná Lovětínská rokle. Táhne se v délce 1,5 km směrem k Závratci; na Lovětínském potoce jsou v tuto dobu překrásné peřeje
více  Zavřít popis alba 
  • 25.2.2019
  • 23 zobrazení
  • 0
  • 00
Kategorie: doma
více  Zavřít popis alba 
  • 8.12.2018
  • 66 zobrazení
  • 0
  • 00
Na přání přátel jsem dal ze šuplíka pár fotek. Všem se omlouvám, jelikož jsem bordelář a archiv mám v hrozném nepořádku. Tak snad se bude z toho co jsem zachránil alespoň něco zamlouvat. Díky za pokuk.
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2004 až listopad 2018
  • 100 zobrazení
  • 3
  • 00
více  Zavřít popis alba 
  • 6.10.2018
  • 59 zobrazení
  • 0
  • 00
Docela často se stává, když čtu článečky o Brdech, zejména z pera nejrůznějších cestovatelů, trampů, ale i podbrdských domorodců, že si tak trochu možná nejsou jisti tím, zda mohou Brdy označit za hory, či nikoli. Jakoby si s tou myšlenkou jen pohrávali, zmiňují ji často nesměle a z textu je cítit otazník – a tak trochu někdy i obava, aby náhodou nebyl autor za takové označení kritizován či dokonce vysmíván. Brdy pak již jsou klasickou vrchovinou, jež místy dosahuje až charakteru „hornatiny“. Absolutní výšky hor v řadě případů přesahují 800m (max. 865m) a i průměrné relativní výšky se pohybují mezi 250 až 300m, v extrémních případech i více. (Např. Plešivec 358m, Písky 341m, Tok 338m, Jordán 311m nebo Třemošná 308m). Brdská vrchovina je relativně rozsáhlé území (827 km2) s členitým reliéfem, vystupujícím z okolní spíše jen mírně zvlněné krajiny České kotliny, od níž ji oddělují většinou výrazné svahy, jež okolí převyšují průměrně o 200 – 300m. Výjimkou je zde pouze Příbramská pahorkatina, která navazuje na sousední Středočeskou pahorkatinu méně výraznými svahy. Jednotlivé hory Brdské vrchoviny jsou propojeny dobře identifikovatelnými hřebeny, jež celkově tvoří i patrnou terénní bariéru. Na tom nemění nic ani tři průlomová údolí (Vltavy, Všenorského potoka a Litavky).

Brdská vrchovina dosahuje průměrných nadmořských výšek mezi 450 – 800m, jen její nevelká část (hl. v Kopaninské vrchovině) dosahuje nižších maximálních nadmořských výšek (Kámen, 414m), naopak poměrně významná část podcelku Brdy leží v nadmořských výškách přesahujících 800m (Tok,865m; Praha, 862m; Koruna, 837m; Hradiště, 840m; Třemšín, 827m atd.). Jedná se tu dokonce o nejvyšší polohy vnitřních Čech, převyšující i např. České středohoří (Milešovka 837m) nebo Českomoravskou vrchovinu (Javořice 837m, Devět skal 836m).

Brdská vrchovina představuje i významnou terénní bariéru, která citelně ovlivňuje i komunikační trasy a spojení.

Velmi specifické geologické podmínky (kambrické křemence, křemenné pískovce, břidlice a buližníky) představují výjimečně neúživné kyselé podloží a dávají vznik extrémně neúrodným půdám, vylučujícím jakékoli formy intenzivního zemědělského využití. Horniny, které Brdskou vrchovinu vymodelovaly, jsou neobyčejně odolné vůči erozi, jež se zde uplatňuje především jen mrazovým zvětráváním. V důsledku polohy uvnitř Čech a srážkovému stínu pohraničních hor, má Brdská vrchovina relativně nižší srážkové úhrny a neuplatňuje se zde výrazněji vodní eroze.

I přes výše uvedené, je Brdská vrchovina srážkově bohatší než okolní území. Roční průměrné srážky se zde pohybují od 550mm/m2 v nižší, severovýchodní části Hřebenů až po 800-900mm/m2 v nejvyšších polohách Brd. Je to mnohem více, než poměrně suché oblasti v podhůří, kde se srážky pohybují okolo 500mm/m2 ročně. I z toho důvodu je Brdská vrchovina – a zejména podcelek Brdy, významnou (a chráněnou) oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV), saturující touto surovinou rozsáhlé oblasti ve svém okolí.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 18.5.2018
  • 51 zobrazení
  • 2
  • 22
Osada U Tvrdejch klacků
více  Zavřít popis alba 
  • září 2016 až únor 2018
  • 29 zobrazení
  • 0
  • 00
  • říjen 2014 až únor 2018
  • 48 zobrazení
  • 0
  • 00
Osada U Tvrdejch klacků
více  Zavřít popis alba 
  • říjen 2017 až únor 2018
  • 37 zobrazení
  • 0
  • 00
Osada U Tvrdejch klacků
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2016
  • 62 zobrazení
  • 0
  • 00
Osada U Tvrdejcj klacků
více  Zavřít popis alba 
  • 14.11.2015
  • 33 zobrazení
  • 0
  • 00
Program
1.-2.den: Meinz - Bacharach. Busem do Mohuče s velkolepou katedrálou a starým městem. Na kole kolem hradu Klopp a legendární Myší věže v Bingen, ochutnávka vína. Nejkrásnějším úsekem porýní (UNESCO). Zříceniny, zámky a hrady loupeživých rytířů Reichenstein, Sooneck a další.
3.den: Bacharach - St.Goar - Koblenz. Středověká atmosféra historického Bacharachu (UNESCO). Na kole pod hrady Stahleck a Gutenfels a přes opevněné město věží a vína Oberwesel. Bájné Loreley s vílou, která v nejužším místě Rýna zpívala lodníkům. Idylické St. Goar s hrady Katz a Rheinfels na skále. Boppard se zachovalým římským opevněním. Pod hrady Marksburg (UNESCO) a Stolzenfels do Koblenz s kostely, historickými domy a s impozantní pevností u přítoku Mosely. Deutsches Eck s monumentální jezdeckou sochou.
4.den: Koblenz - Bad Breisig. Na kole kolem zámků v Engers a Neuwied. Kulatá věž je dominantou středověkého Andernachu s mohutnou bránou Rheintor, hradbami a unikátním největším studenovodním gejzírem. Hrad Rheineck u lázeňského Bad Breisigu s hrázděnými domy. Možnost výletu na kole k sopečnému jezeru Laacher See.
5.-6.den: Bad Breisig - Bonn, „Zlatou Mílí“ naší cyklotrasy se zámkem Arenfels a s hrady Dattenberg a Ocknefels. Mezi vinicemi k ústí divoké řeky Ahr nebo do Remagenu se slavným mostem (známým z filmu) a na kole až do Bonnu: Beethovenův rodný dům a další, poslední ochutnávka Rýnského vína. Možnost výletu na kole romantickým údolím pod zříceninou a bájnou skálou Drachenfels, kde hrdina eposu o Nibelunzích zabil draka. Pohádkový zámeček Drachenburg. Busem zpět do ČR.
více  Zavřít popis alba 
14 komentářů
  • červenec 2014
  • 262 zobrazení
  • 2
  • 1414
Dávám pár krajinek a něco málo z mých cest. Na podzim jsme zajeli s Janou do Harrachova, na Vranovské přehradě jsme s bandou kamarádů uspávali sumce, s rodiči jsme nakoukli do Třeboně.
více  Zavřít popis alba 
44 komentářů
  • září 2013 až duben 2014
  • 181 zobrazení
  • 4
  • 4444
Kategorie: lidépráce
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • podzim 2013
  • 296 zobrazení
  • 1
  • 22
více  Zavřít popis alba 
  • srpen až listopad 2013
  • 188 zobrazení
  • 0
  • 00
Svatební fotografie - (Pardubický kraj)
e-mail: otavolejnik@seznam.cz
více  Zavřít popis alba 
1 komentář
  • říjen 2013
  • 438 zobrazení
  • 0
  • 11
Kategorie: cestování
více  Zavřít popis alba 
46 komentářů
  • září až říjen 2013
  • 614 zobrazení
  • 2
  • 4646
Procházka lonským rokem, aneb pár vzpomínek
více  Zavřít popis alba 
136 komentářů
  • květen 2011 až červen 2013
  • 2 036 zobrazení
  • 5
  • 136136

Nebyla nalezena žádná alba.

Cenu má pouze cesta. Pouze ona trvá, kdežto cíl je iluze poutníka.

Adresa na Rajčeti

www.otascz.rajce.idnes.cz

Aktivní od

27. května 2009

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Mí oblíbení lidé na Rajčeti

Má oblíbená alba na Rajčeti

reklama