Cenu má pouze cesta. Pouze ona trvá, kdežto cíl je iluze poutníka.
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Kategorie: makropříroda
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 27.4.2010
  • 69 zobrazení
  • 0
  • 22
Kategorie: krajina
více  Zavřít popis alba 
7 komentářů
  • zima 2009/2010
  • 104 zobrazení
  • 0
  • 77
Je zima,tisíce stříbrných hvězd se snáší Ti z oblohy k nohám a nebo na dlaň,jenom tak maličko zastudí,jen abys věděl,žes držel na chvíli kratičkou,nebeský květ.
více  Zavřít popis alba 
6 komentářů
  • 26.1.2010
  • 112 zobrazení
  • 0
  • 66
více  Zavřít popis alba 
114 komentářů
  • zima 2011/2012
  • 249 zobrazení
  • 0
  • 114114
Zem Šamanů leží na konci světa,kde všechny cesty končí a odkud všude trefíš.Vládne tam rukou spravedlivou Šaman,jehož myšlenky a kroky uvážlivé řídí Šamanka.V zemi Šamanů se daří všem dobře.Každý tam jí a popíjí jak se mu zachce.Kdo tam byl,rád se tam opět navrací - je tam pohádkově.
více  Zavřít popis alba 
25 komentářů
  • září 2010
  • 166 zobrazení
  • 1
  • 2525
Vážení přátelé a spolužáci, Bohužel služba Spolužáci.cz, kde jsme měli uloženy veškeré fotografie, po 14 letech skončila. Vaz jim zlomila mimo jiné nová nesmyslná směrnice o ochraně osobních údajů. Pokusíme se dát dohromady fotografie z našich srazů a proto zasílejte fotografie výše uvedené třídy ze svých archivů na adresu otavolejnik@seznam.cz. Fotografie budu následně na stránky vkládat.
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2004 až březen 2019
  • 33 zobrazení
  • 0
  • 00
Trasa začíná v Třemošnici na náměstí. Žlutá značka vede rychle z města ven do lesa k řece Doubravě k rozcestí Pod Luhy. Zde začíná zelená značka po proudu Doubravy ke Zlatému potoku a do Mladotic. Přechází silnici a dále sleduje tok kamenité řeky. Pouze v jednom bodě se od řeky odklání na skalnatý hřbet s výhledem na hrad Lichnici a Třemošnici. Atrakcí na další trase je vodní tunel od něhož vystupuje zelená značka ke kostelu Svatý Kříž s dalekým výhledem. Od něho sestupuje značka po silnici do Ronova nad Doubravou. Z něho pokračuje trasa po značce červené za město k Sádeckému mostu a podél Doubravy pak vede pohodlná pěšina až na okraj Žlebů k zámecké oboře. Odtud je to jen kousek ke vchodu do zámku a na náměstí ve Žlebech.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v dubnu
  • 54 zobrazení
  • 0
  • 00
  • podzim 2009
  • 61 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 6.11.2009
  • 125 zobrazení
  • 0
  • 00
více  Zavřít popis alba 
  • zima 2003/2004
  • 129 zobrazení
  • 0
  • 00
Na přání přátel jsem dal ze šuplíka pár fotek. Všem se omlouvám, jelikož jsem bordelář a archiv mám v hrozném nepořádku. Tak snad se bude z toho co jsem zachránil alespoň něco zamlouvat. Díky za pokuk.
více  Zavřít popis alba 
  • leden 2004 až listopad 2018
  • 100 zobrazení
  • 3
  • 00
Dávám pár krajinek a něco málo z mých cest. Na podzim jsme zajeli s Janou do Harrachova, na Vranovské přehradě jsme s bandou kamarádů uspávali sumce, s rodiči jsme nakoukli do Třeboně.
více  Zavřít popis alba 
44 komentářů
  • září 2013 až duben 2014
  • 181 zobrazení
  • 4
  • 4444
Procházka lonským rokem, aneb pár vzpomínek
více  Zavřít popis alba 
136 komentářů
  • květen 2011 až červen 2013
  • 2 036 zobrazení
  • 5
  • 136136
  • zima 2003/2004
  • 79 zobrazení
  • 0
  • 00
Volákův kopec-nadmořská výška 625m se nachází u obce Kameničky(vznik obce 13stol).
Kategorie: krajinapříroda
více  Zavřít popis alba 
35 komentářů
  • 31.1.2011
  • 196 zobrazení
  • 1
  • 3535
Naše osada se vydala z Mariny Napalubu na Slapech přes přehrady VD Slapy, VD Kamýk, VD Orlík a zpět. Dlouhou a pestrou historii má úprava střední Vltavy. Dílčí pokusy a návrhy na splavnění nejvodnější české řeky se datují již od středověku. Myšlenkou propojení Vltavy s Dunajem a pozvednutí tím Prahy na středisko evropského obchodu se zabýval již Karel IV. Veškeré úsilí o hospodářské využití Vltavy v té době bylo zaměřeno na voroplavbu a plavbu. Po řece se dopravovala zejména sůl, kámen a dřevo. O Vltavské přehrady se vedly letité opravdové boje. Výsledkem uvedených sporů byla skutečnost, že se stavbou druhé velké přehrady, u Štěchovic, bylo započato až v roce 1938, tedy těsně před druhou světovou válkou. Byla to jedna z mála staveb, kterou němečtí okupanti nezastavili, neboť očekávali od urychleného dokončení této stavby hospodářské posílení zázemí. Stavba však byla zcela dokončena až v roce 1945. Na konci války nastává také nová éra ve vývoji úprav střední Vltavy. Z diskusí tehdy vyplynulo dnešní řešení největších vodních staveb na Vltavě, jako jsou přehrady Slapy a Orlík na střední Vltavě a Lipno na horní Vltavě. Novým požadavkům nemohl vyhovovat dříve navržený slapský stupeň vysoký 37,4 m, s akumulačním objemem jen 60 mil. m3. Na základě obsáhlých diskusí bylo rozhodnuto vybudovat vodní dílo Slapy ve Svatojánských proudech. Úzké údolí ve kterém je přehrada situována si vynutilo netradiční umístění elektrárny přímo pod přelivy. Již při rozhodování o Slapské přehradě došlo k přelomu v otázce plavby. Na stupních ve Vraném i ve Štěchovicích jsou vybudovány plavební komory pro přepravu lodí 1000 – 1200 t. Původním záměrem v těchto případech bylo uvažované propojení Vltavy s Dunajem. Propojení obou řek se ukázalo velmi problematické a finanční nároky na stavbu zdvihadla pro lodě s větším výtlakem neúměrné. V případě Slap bylo už tedy projektováno pouze zařízení pro lodě o výtlaku 300 t. Stavba Slapské hráze byla dokončena v roce 1955. Nejvýhodnějším dalším stupněm kaskády by byla vysoká přehrada na konci vzdutí slapské nádrže. Geologické a morfologické poměry tomuto záměru však nevyhovovaly. Vhodné místo pro vysokou přehradu se našlo až o 11 km výše. Proto byly vybudovány stupně dva – vodní dílo Kamýk a nejvyšší stupeň Vltavské kaskády (spád 70,5m) – Orlík. Délka jeho vzdutí ,70 km, sahá až k Týnu nad Vltavou. S přípravnými pracemi bylo započato na podzim roku 1954 a do plného provozu bylo vodní dílo uvedeno v roce 1962. Stavbou Orlické a Kamýcké přehrady byla výstavba vodních děl ve středním povltaví završena.
více  Zavřít popis alba 
  • letos v červnu
  • 69 zobrazení
  • 0
  • 00
Prosím o trpělivost kamarádi-fotky zde budu doplňovat, jak čas dovolí.Děkuji.
více  Zavřít popis alba 
77 komentářů
  • 24.6.2011
  • 218 zobrazení
  • 0
  • 7777
Osada U Tvrdejch klacků
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2016
  • 62 zobrazení
  • 0
  • 00
Osada U Tvrdejch klacků
více  Zavřít popis alba 
  • září 2016 až únor 2018
  • 29 zobrazení
  • 0
  • 00
  • říjen 2014 až únor 2018
  • 48 zobrazení
  • 0
  • 00
Docela často se stává, když čtu článečky o Brdech, zejména z pera nejrůznějších cestovatelů, trampů, ale i podbrdských domorodců, že si tak trochu možná nejsou jisti tím, zda mohou Brdy označit za hory, či nikoli. Jakoby si s tou myšlenkou jen pohrávali, zmiňují ji často nesměle a z textu je cítit otazník – a tak trochu někdy i obava, aby náhodou nebyl autor za takové označení kritizován či dokonce vysmíván. Brdy pak již jsou klasickou vrchovinou, jež místy dosahuje až charakteru „hornatiny“. Absolutní výšky hor v řadě případů přesahují 800m (max. 865m) a i průměrné relativní výšky se pohybují mezi 250 až 300m, v extrémních případech i více. (Např. Plešivec 358m, Písky 341m, Tok 338m, Jordán 311m nebo Třemošná 308m). Brdská vrchovina je relativně rozsáhlé území (827 km2) s členitým reliéfem, vystupujícím z okolní spíše jen mírně zvlněné krajiny České kotliny, od níž ji oddělují většinou výrazné svahy, jež okolí převyšují průměrně o 200 – 300m. Výjimkou je zde pouze Příbramská pahorkatina, která navazuje na sousední Středočeskou pahorkatinu méně výraznými svahy. Jednotlivé hory Brdské vrchoviny jsou propojeny dobře identifikovatelnými hřebeny, jež celkově tvoří i patrnou terénní bariéru. Na tom nemění nic ani tři průlomová údolí (Vltavy, Všenorského potoka a Litavky).

Brdská vrchovina dosahuje průměrných nadmořských výšek mezi 450 – 800m, jen její nevelká část (hl. v Kopaninské vrchovině) dosahuje nižších maximálních nadmořských výšek (Kámen, 414m), naopak poměrně významná část podcelku Brdy leží v nadmořských výškách přesahujících 800m (Tok,865m; Praha, 862m; Koruna, 837m; Hradiště, 840m; Třemšín, 827m atd.). Jedná se tu dokonce o nejvyšší polohy vnitřních Čech, převyšující i např. České středohoří (Milešovka 837m) nebo Českomoravskou vrchovinu (Javořice 837m, Devět skal 836m).

Brdská vrchovina představuje i významnou terénní bariéru, která citelně ovlivňuje i komunikační trasy a spojení.

Velmi specifické geologické podmínky (kambrické křemence, křemenné pískovce, břidlice a buližníky) představují výjimečně neúživné kyselé podloží a dávají vznik extrémně neúrodným půdám, vylučujícím jakékoli formy intenzivního zemědělského využití. Horniny, které Brdskou vrchovinu vymodelovaly, jsou neobyčejně odolné vůči erozi, jež se zde uplatňuje především jen mrazovým zvětráváním. V důsledku polohy uvnitř Čech a srážkovému stínu pohraničních hor, má Brdská vrchovina relativně nižší srážkové úhrny a neuplatňuje se zde výrazněji vodní eroze.

I přes výše uvedené, je Brdská vrchovina srážkově bohatší než okolní území. Roční průměrné srážky se zde pohybují od 550mm/m2 v nižší, severovýchodní části Hřebenů až po 800-900mm/m2 v nejvyšších polohách Brd. Je to mnohem více, než poměrně suché oblasti v podhůří, kde se srážky pohybují okolo 500mm/m2 ročně. I z toho důvodu je Brdská vrchovina – a zejména podcelek Brdy, významnou (a chráněnou) oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV), saturující touto surovinou rozsáhlé oblasti ve svém okolí.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 18.5.2018
  • 51 zobrazení
  • 2
  • 22
Kategorie: lidé
více  Zavřít popis alba 
5 komentářů
  • léto 2011
  • 192 zobrazení
  • 0
  • 55
2 komentáře
  • jaro 2010
  • 304 zobrazení
  • 0
  • 22
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 2.8.2010
  • 169 zobrazení
  • 0
  • 22

Nebyla nalezena žádná alba.

Cenu má pouze cesta. Pouze ona trvá, kdežto cíl je iluze poutníka.

Adresa na Rajčeti

www.otascz.rajce.idnes.cz

Aktivní od

27. května 2009

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Mí oblíbení lidé na Rajčeti

Má oblíbená alba na Rajčeti

reklama